menu

Covid 19 – boření starého a tvoření nového i u dětí

07. května 2020 | Myšlenky INNP

Od doby posledního příspěvku na blog uplynul více než měsíc. A mně to připadá jako celá epocha. Člověk se adaptoval, bez roušky si ve městě připadá jako nahý, vzdal se cestování, vzdal se pivka s kamarády i fotbalové ligy. Někomu se možná bude stýskat po tom, že byl vlastně klid, že jeho partneři od rána do večera nesledovali sportovní utkání a nechodili do hospod😊. Možná se někomu líbilo být sám se sebou. Nádherně o tom hovoří paní Zdenka Blechová. Pokud si najdete některé její proslovy a začtete se do jejích knih, získáte možná jako já, vysvětlení pro to, co se děje a jak se děje…A možná vás to posune dál. 

Jak u vás proběhlo ”boření starého”? 

 Jak jste prožívali poslední dobu? Zhroutilo se vám všechno? Měli jste obavy a zažívali pocity nejistoty? Vadilo vám, že není možné sejít s přáteli, chodit do kina, že nemůžete nikam jet? A co vaše děti, jak ty tento čas prožívaly? Jak nesly to, že nechodí do školy? Uměly se doma učit samy, dokázaly se obejít bez kamarádů, kroužků, dokázali jste vy i dětí být většinu času v pohodě? Nudili jste se tak, že jste desetkrát vygruntovali byt a udělali všechna jídla podle posledních food bloggerů? Situace ukázala mnohé. Neviditelný vir vklouzl do společnosti, ta se podřídila a ze dne na den jsme měli po svobodě. Jako by se vše zhroutilo – vzdělávací a zdravotní systém, podnikání, cestování. Nic. Jen lidi zůstávali doma a v centru měst po celém světě byl najednou klid…Město ztratilo své „půvaby města“ – kultura, sportovní vyžití, nákupy. Zatímco příroda zůstává stále stejná, krásná, čistá a nabízející nám potřebné osvěžení.

Zaznamenali jste změny k lepšímu? 

Jak řekla kamarádka: Vláda nařídila, že druhý den budeme mít roušky a nebude se smět ven. Ve Francii by lidi vytáhli do ulic, v Čechách jsme sedli k šicím strojům a ušili jsme je přes noc😊. Já tedy ne, protože neumím šít a doma nemám skladem látku ani gumičky😊. Ale obdivovala jsem, kolik lidí se toho chopilo, protože to v prvních chvílích stresu a nejistoty bylo velmi důležité.  

Protože ráda o věcech přemýšlím, brala jsem to po počátečním otřesu “kam až to půjde?”  v klidu a s určitou zvědavostí a možná i nadějí, co nového situace přinese. Každé zboření či zničení má zárodek něčeho nového. Jsou na tom založena filosofická a mystická učení napříč kulturami (např. Hinduismus).  Situace okolo koronaviru ukázala, kdo a jak se k celé situaci postavil lidsky. Některým přinesla uvědomení, že chvíle o samotě a pravidelných sociálních vazeb přinese důvěru v sebe sama a prostor pro dodělání restů.  Aut bylo méně, jako by i jezdila pomaleji. Lidé přestali spěchat a v uctivé vzdálenosti 2 metrů si dávali i přednost u pečiva. Poklesla zločinnost. Bylo to vlastně takové magické.  Nezáleželo na tom, jestli byl člověk v panelákovém bytě nebo na chatě. Kdo chtěl, mohl chodit běhat nebo se procházet venku.  Obecně se toho dost zlepšilo – lepší životní prostředí, větší soulad s přírodou. Pro moji rodinu to znamenalo menší časový stres, protože odpadlo ježdění na kroužky, byť už jich máme jen pár. Děti se mohly učit venku a sedět přitom třeba na stole. Život se zklidnil. Neřešili jsme neustále, co se bude dělat další den, další víkend…Půl roku rozplánované letní prázdniny zničehonic padly.  

Tvoříme nové věci, tvoříme si svůj život  

Důležité bylo nesledovat každý den pětkrát denně zprávy😊. Někdo pochopil dříve, někdo později, že míra stresu vyvolávaná spekulacemi v médiích neodpovídala skutečnosti a mohla mít vliv na psychické zdraví každého z nás. Za mě nejlepší článek měl Doc. Pavel Kolář, který mě pokaždé ubezpečí o své fundovanosti. Kdo si doma v klidu meditoval, věnoval se vizi své pozitivní budoucnosti a povznášejícím činnostem, udělal dobře😊. A kdo věděl něco o metodách Access Consciousness, ten ještě více tvořil tím, že si kladl otázky a nechával prostor proto, aby věci vznikaly: Jaký je přínos, co všechno se zlepší? Čí jsou pocity strachu, stresu? Co je pro mě dobré…Učil se pracovat a naslouchat svému tělu.  

Naše energie nepadala pobytem v davech, ale naopak se dobíjela přirozeným přijímáním z přírody. Místa, kde jsou kameny, voda, skály, stromy, to vše člověka doslova nabíjí. Dost energie měly děti, které mohly být víc v přírodě a měly kýžený přirozený pohyb venku – více o tomto tématu se dozvíte v připravovaném eBooku zdarma Nabíječka energie. A i když jsme nemohli chodit na exkurze, které k domácímu vzdělávání patří, nacházeli jsme spoustu jiných možností. Dozvěděli jsme se dost i o učení pravou mozkovou hemisférou nebo třeba o vibračních esencích.  

Karanténa „přinesla“ INNP akreditaci od ministerstva (MŠMT)

Já jsem v podstatě denně zažívala v praxi to, co studuji již řadu let. Když je člověk v klidu a v meditaci, napadají ho ty nejlepší myšlenky, protože je napojený na vyšší síly. Dodělali jsme manuály do školek, pustili se do natáčení videí, začali pracovat na webinářích a na eBooku. A ve chvíli, kdy jsme vše na chvíli nechaly ležet ladem, se našly i možnosti, jak pokračovat v práci s našimi klienty. Nadchlo nás, že se do našich programů přihlásili noví prima rodiče s báječnými dětmi. Jako třešnička na dortu nám pak v datové schránce přistála zpráva, kterou jsme nečekaly: Rozhodnutí MŠMT o akreditaci INNP a našich vzdělávacích programů Smarty pro děti ®v ZŠ a MŠ! Máme obrovskou radost a těšíme se, jaké další možnosti nám akreditace od ministerstva školství přinese.  

7. 5. 2020, Petra Poláková