menu

Děti v rouškách – jak se k tomu postavit?

Nebezpečné negativní programování 

Taky to máte tak, že když se něčeho bojíte, just tuto situaci přitáhnete? Věta typu „Bojím se, že…“ vám může garantovat, že se stane přesně to, čeho se obáváte. Je to samé jako negativní prognózy od někdterých lékařů či jiných odborníků (nocebo efekt), když svým pacientům povídají: „To víte, bude to jen horší“. Anebo když děti s nadstandardními potřebami jejich učitelé (dokonce leckdy už mateřských školách!) nebo trenéři častují větami typu: „Jsi nemehlo“, „Rosteš pro kriminál“, „Z tebe nic nebude“ či výrazy horšími.. Tito pedagogové asi ani netuší, jak žákům „programují“ jejich sebevědomí (od slova: vědomí sebe sama) a jejich schopnosti prosadit se v životě. Síla slova je neuvěřitelná – mozek informaci zpracovává jako by to byl fakt.  

Mimochodem, proto se i neurolingvistické programování, které má v rámci našich konzultací formu „povídání do spaní“, má říkat v pozitivním významu. Nepoužíváme spojení„nejsi agresivní“ ale „jsi klidný, máš rád lidi kolem sebe“. Mozek totiž nezná zápor. 

Společenské vize 2020 

Často jsme svědky celospolečenského negativního programování, což je těžké v klidu ustát. V tuto chvíli se jedná o (už docela otravné téma) „koronavirus“.  Naštěstí jsme si aspoň užili léto a přes negativní prognózy „dva roky se nikam nepodíváte“, řada z nás byla u moře nebo na horách v zahraničí a podpořila imunitu sebe a svých dětí. Chodili jsme bez roušek a (vyjma pražského metra jsme mohli opět ukázat svou tvář) a dýchat čerstvý vzduch. Přestali jsme se bát a společnost začala celkem volně dýchat. Někdo sice Covid-19 chytil a měl závažnější průběh, ale tak to bývá i u jiných onemocnění.   

Ovšem někteří, kteří se vyžívají v číslech, a od března jedou v každodenním fádním módu grafů stoupacích křivek a barevných míst, nám celou dobu kladli na srdce: „přijde druhá vlna“, počkejte…Přicházely zajímavé argumentace, proč opět zavádět hromadně roušky: „Tři lidi zemřeli na Covid, budeme nosit roušky“. Analogicky by se dalo říci: “tři lidi se utopili, budeme všichni povinně nosit nafukovací kruhy”… Nemyslíte? 

A ano, přitažení touto prognózou čísla od září rostou: „My jsme to říkali“…. A aby to nebylo málo, tak: „Dobře, sice lidé hromadně neumírají, ale kdo ví, co to může hypoteticky zanechat na různých orgánech do budoucna?“. Podobné výroky už začnou hlodat i u otrlejších jedinců… Nejsilnější kafe byla pro mě prognóza u novorozenců.  Slyšela jsem, že děti, které se rodí v této době budou takové a makové… Jak se asi cítí nastávající maminka, která toto zaslechne? Vzhledem k tomu, že je obecně prokazatelné, že raná traumata a stres matky v těhotenství ovlivňují vývoj dětí, jsou takové úvahy „vševědoucích autorit“ přinejmenším smutné.:-( 

Ach ty roušky 

A co potom, když se miminka, která se učí z výrazu tváře svých nejbližších, dívají z kočárku na tvář v roušce? Co jejich bazální jistoty a bezpečí?  A co roušky v družinách a ve společných prostorech? Děti budou „dýchat“ svůj vlastní dech, bude se jim hůř okysličovat mozek – nepovede to náhodou k horšímu soustředění a větší únavě? Nebudou pak všichni víc podráždění, o učitelích nemluvě? A co „paranoia” z každé nudle u nosu a kýchnutí a vyloučení dětí, rodin a širších příbuzných do karantény?  

Někdo to možná neřeší a roušku přijme jakožto „nařízení shora“, protože je zvyklý poslouchat, někdo nad věcmi víc přemýšlí, ale obává se, protože je v „rizikové skupině“. Někdo naopak nechce být jako stádo a ví, že když „rouška, pokud není pořád nová, je kusem hadru, který vůbec nic neřeší“, ale  vytváří si tak vlastně odpor proti nařízení povinného nošení a vymýšlí třeba roušky z provázků nebo záclonoviny… 

Zůstaňme v klidu, podpořme vývoj dětí 

Na chvíli mi z toho všeho bylo smutno. Tato situace může být na dlouho… Ale pak jsem si uvědomila, že vše má svůj význam. Pokud budeme v klidu a radosti a nenecháme se zavalit stresem z okolí, máme samozřejmě vyhráno. Každý si žije svůj život podle sebe. Co miminka? Ty to zvládnou, budou mít rozvinutější třeba jiné schopnosti jako je například telepatie 😊. Co starší děti? Těm můžeme především teď na podzim a v zimě posilovat imunitu, dodávat tělu minerály (INNP doporučuje Vironal, Fytomineral od firmy Energy) a nenasycené kyseliny (Vitamarin od Energy), pravidelně se otužovat a cvičit a dodávat sebevědomí nebo děti učit „vydechnout“.  

Každopádně je důležité držet se svých přesvědčení a víry v to, že můžeme žít život beze strachu. Že si v klidu můžeme roušku nasadit (můžeme si tam kápnout třeba aromatický olej např. od Nobilis Tilia „zklidnění“, „harmonie“ nebo levanduli).  A když nám to bude moc nepříjemné, tak si aspoň nos můžeme uvolnit a když bychom měli mít pocit paniky, že nemůžeme dýchat a mluvit, tak si roušku sundáme. A budeme se spíš věnovat důkladnému mytí rukou. Nevytváříme si odpor, jsme ve svém klidu. Z každé situace se máme poučit. Každá situace, i když se zdá dramatická, nemá být brána jako problém, ale jako výzva.  

Tak tedy s chutí do nových měsíců, kdy nevíme, co nás čeká, ale kdy můžeme objevit další možnosti, jak si vybírat s lehkostí a radostí, kam se náš život a život našich blízkých bude ubírat. Nově v rámci konzultací INNP nabízíme kraniosakrální terapii a Access Bars ®. Je-li toho na vás moc, můžete přijít zarelaxovat si k nám a pootevřít dveře k dalším možnostem ve vašem životě.

15.9. 2020, Petra Poláková