Smutek nebo vztek?
Pro děti s ADHD je vhodné umět se vyznat ve svých pocitech: zklidní se a okolí též.
Práce s emocemi dětí mě baví. Od malička si doma říkáme, jestli když někdo brečí, znamená to, že ho něco bolí nebo je naštvaný, smutný či zklamaný. A po letech domácí praxe musím říct, že to opravdu zabírá.:-) Dnes se krásně ukazuje, že se konfliktní nebo ne zcela radostné situace dají řešit tak nějak efektivně. Víme, že každá bouře má svůj význam, protože po ní nastane posun. Posun nás dospělých k větší trpělivosti a posun dětí v tom, vyznat se sám v sobě a dělat každý den krok k vlastní sebehodnotě. To je pro spokojený život extrémně důležité. Objevila jsem skvělé kartičky s názvy různých potřeb a pocitů. Večer je používáme a rekapitulujeme uplynulý den. Pocitů se může za den objevit několik, tak jak se den odehrává a plyne. Vytáhneme si kartičky s pojmenováním emoce a děti vidí, že jsem ten den třeba cítila radost, ale i únavu a vyčerpání, bezmoc či vztek. U těchto kartiček vysvětlím, proč jsem se tak cítila – třeba když jim donekonečna musím opakovat, aby něco udělali. Vystřídáme se postupně všichni. Rozšiřujeme si tak slovní zásobu (že třeba pod radostí se skrývá i štěstí, veselost, potěšení). A já se pak při online výuce musím smát, že při hře „země město“ věc na „E“ kluci hlásí „emoce“.:-)
Učíme se také emoce „vybít“ ve chvíli, kdy cítíme přetlak. Učíme se, že je v pořádku plakat a že je velmi léčivé zařvat si jako lev a zabušit do polštáře. Učíme se, jak je důležité emoce „ prodýchat” – hluboce a pozorně – třeba se zavřenýma očima.
Kromě výše zmíněného večer rekapitulujeme to, za co se ten den můžeme pochválit. Výborně k tomu slouží „30-ti denní výzva“, kdy si zapisujeme, co se nám každý den povedlo. Reflexi lze rozšířit i o to, za co jsme vděční a za co můžeme poděkovat. Ve chvíli, kdy si myslíme, že vše je nanic, můžeme se na své zápisky podívat a hned uvidíme, kolik jsme toho dokázali. Tato aktivita se ideálně hodí pro toto předvánoční období – čas vnitřního zklidnění, kdy můžeme s touto výzvou pracovat. Neříkáme: „neplakej, nebreč nebo neřvi“. Pláč je léčivý a má své opodstatnění. Pokud by někdo plakal více než je obvyklé, je potřeba se zaměřit na vyzkoumání skutečné příčiny a nesnažit se jen odbít „otravný“ pláč…
Věděli jste, že u dětí s ADHD se může za vztekem a šaškováním skrývat smutek? Že nejsou děti dostatčně přijímany a nezažívají pocity sounáležitosti?
Emoce jsou důležité a věnovat se jim je pro mě prostě nádherné. Věděli jste, že pokud se jedná o reakci na momentální situaci, tak po 15 minutách, kdy emoce proběhne, už o záležitosti nevíme? Zatímco pokud se určitým problémem zaobíráme déle a pořád dokola, jde o problém hlubšího rázu a je potřeba jej pořádně zpracovat? Pokud se to týká vás nebo vašich dětí, doporučujeme sezení Access Bars ® nebo kraniosakrální terapie u nás v poradně. Můžete si to dát jako krásný dárek k Vánocům.:-) Přejeme vám příjemný adventní čas.
Tipy
Kartičky o pocitech a potřebách
Při napjatých emocích energii přesunout jinam – vybít do polštáře, do hrudníku, zařvat. Je možné i „preventivně“. Nezapomeňte pak udělat hluboké nádechy a výdechy a usmát se.
Při ruchu ve třídě, kdy nás třeba vyvádí z míry děti s ADHD nebo jinými potížemi, nebo v jiné skupině, je vhodné použít důrazně slova: „Tak kde jsme? V ZOO nebo ve třídě?“ Energie se změní, děti to překvapí někdo se třeba i zasměje. Děti budou lépe fungovat, než když na ně budeme křičet.
Petra Poláková, 15.12. 2020