menu

Svět bez ADHD 3.díl: pohled psycholožky

Jinakost neznamená horší kvalitu

Děti s ADHD mají svůj obrovský potenciál a pozitiva. Důležité je vzít to za správný konec, jak potvrzuje psycholožka Mgr. Barbora Krankusová. V dalším díle tedy přinášíme její laskavý úhel pohledu na tuto problematiku a představení programu KUPOZ. Z mé zkušenosti má její práce velký přesah, protože kromě své praxe vytváří programy, které dětem skutečně pomáhají. Semináře a programy, které organizace KUPROG organizují, jsou nesmírně inspirativní, z vlastní zkušenosti vím, jak moc její přísup pomáhá nejen dětem, ale i rodičům.

www.kuprog.cz

Co pro vás znamená pojem ADHD?

Zkratka ADHD znamená poruchu soustředění a hyperaktivitu. Poruchou je to nazýváno proto, že tyto děti netvoří většinu, jsou něčím jiné, než je velká skupina dětí „normálních“, a ve vztahu k většině mívají potíže. Zároveň však jinakost nemá znamenat horší kvalitu, i když to tak často bývá vnímáno. Z mé zkušenosti a přesvědčení, i soustředění těchto dětí je spíše jiné, než slabší – na oblast svého zájmu se mnohdy dokáží soustředit až neuvěřitelně (tzv. hyperfocus). Spíše svou pozornost nepřizpůsobují tak pružně a na povel nabízeným podnětům zvenčí. Jejich vnitřní zájem určuje, kam se ubírá jejich pozornost – což je skutečně v našem školství i jinde pro okolí namáhavé.

O dětech s ADHD platí, že během školní docházky mívají horší výsledky, než odpovídá jejich potenciálu. Z toho vidíme, že je značný prostor pro změny k lepšímu, pokud vyzkoušíme jiné přístupy. ADHD se většinou diagnostikuje u dětí nadprůměrně inteligentních, a bez ohledu na průběh vzdělávání, tento svůj potenciál neztrácí – jen potřebují ukázat cesty, jak jej využít.

Nikoli náhodou z mnohých těchto dětí vyrůstají mimořádní dospělí, kteří dokáží obohatit svět ve všech oblastech svého působení – ve sportu, vědě, umění, politice… Zpravidla jsou velmi kreativní, vyvíjí si v průběhu svého nelehkého dospívání výrazný smysl pro spravedlnost, nezdolnou a houževnatou náturu a mívají i mnoho dalších předností.

Dítě s ADHD tedy pro mě představuje citlivou osobu s vysokým potenciálem, která potřebuje odlišný přístup, než je ten současný, který toleruje většina. Za pozornost asi stojí, že veškerá opatření navrhovaná dětem s ADHD jsou prospěšná i pro ty ostatní. Děti s ADHD tak mohou představovat citlivý barometr – potřebu celospolečenské změny přístupu ke vzdělávání a člověku obecně.

V čem spočívá váš přístup nebo vaše metoda?

Program KUPOZ v 15 týdnech vede dítě i doprovázející osobu k porozumění silným a slabým stránkám dítěte, k akceptaci těch slabých a zaměření pozornosti na ty silné. Každodenně po dobu cca 15 minut společně vypracovávají sadu úkolů zaměřených na zrakovou percepci, sluchovou percepci, řeč a komunikaci, práci s časovým stresem a mnoho dalšího. Přitom se v klidu a pohodě, bez tlaku na výkon, dítě učí objevovat pro sebe nejvýhodnější způsoby učení a vnímat předkládanou práci jako zábavnou výzvu, spíše nežli stresující a obtěžující povinnost.

Také pro rodiče je na každý týden nachystána řada zajímavostí. Jsou připraveny formou krátkých textů k přečtení a zamyšlení a také otázek, sloužící k lepší sebereflexi a celkové spokojenosti v roli rodiče i osobním životě. Práce s rodičem zahrnuje témata, která rodiče běžně řeší – chaos, vztek, obavy, pocity viny, pocity bezmoci a zbytečnosti svého úsilí a další. Postupně se tak u rodiče zvyšuje frustrační tolerance, nadhled, smysl pro humor, přijetí dítěte i své rodičovské role a celková spokojenost.

Součástí práce s programem je i hodnocení pomocí samolepek s emotikony (v materiálech jsou archy s usměvavým, neutrálním a zamračeným smajlíkem v dostatečném množství). Dítě hodnotí nejen jak mu to podle vlastního názoru šlo, ale také např. zábavnost úkolu. Jednoduchá hodnotící tabulka je nachystána i pro rodiče, sleduje v ní pokrok dítěte ve vybraných oblastech. Každodenní krátká a nezatěžující domácí činnost rodiče spolu s dítětem je prokládána pravidelnými setkáními s odborníkem, který je programem vede. Rodiče a dítě od něj dostávají zpětnou vazbu, povzbuzení, praktické tipy apod.

Jaký by byl podle vás ideální stav u dětí s ADHD po absolvování  vašeho přístupu nebo vaší metody?

Za optimální (a zároveň ve velké většině případu skutečně pozorovaný) výsledek absolvování programu považuji prožívané a také zvenčí (např. ve škole) pozorované změny k lepšímu v níže popsaných oblastech. Velice často se zlepšuje i řada dalších oblastí, na které KUPOZ přímo necílí, ale souvisí s celkovým zlepšením (může se zlepšit např. spánek, snížit různé obtíže související s napětím apod.).

Důležité jsou také změny u rodičů – smíření s naší lidskostí, spokojenost s dítětem i se sebou, realističtější očekávání, větší klid, pohoda apod. Změny vesměs pozorujeme u celé rodiny, protože když se změní několik prvků, měnit se začne celý systém (v tomto případě celkové fungování rodiny, ve které dítě žije).  

Jaké oblasti se zlepšují nejčastěji?

Mezi mnoho pozitivních účinků programu KUPOZ patří:

• zrychlení psychomotorického tempa

• zklidnění křivky pozornosti

• zlepšení vztahů a komunikace mezi rodiči a dítětem

• schopnost pravidelné práce

• zlepšení emočního vyladění a přístupu k práci

• zážitek úspěchu a zvýšení vědomí vlastní ceny

• odbourání časového stresu, celkové zlepšení při školní práci

• zlepšení sluchové a zrakové percepce

• zlepšení pojmového myšlení a organizačních schopností

Nejdůležitější pozorovaná změna je však celkově vyšší kvalita života celé rodiny.

Proč se ideálního stavu někdy nedaří dosáhnout?

K pozorovaným změnám je zapotřebí, aby rodina pracovala relativně pravidelně (zpočátku je běžné občas v některý den vynechat, než dosáhneme návyku). Důležitá je také snaha rodiče oprostit se od obvyklého tlaku na výkon a nervozity s tím spojené, práce má probíhat v klidu a pohodě jako společně strávené příjemné chvíle. To samozřejmě není vždy jednoduché, a také proto jsou součástí pravidelná setkání s odborníkem (psycholog, speciální pedagog), který rodinu programem provází. Pokud rodič na dítě při práci křičí a vymáhá perfektní výkon, nedá se změna k lepšímu očekávat. To se nicméně prakticky neděje a naprostá většina rodin si v průběhu prvního týdne na styl práce navykne.

Běžnou únavu a nedostatek času pomáhá překonat fakt, že KUPOZ je u samotných dětí velice oblíbený a samy jej vyžadují, není tak třeba bojovat navíc i s nezájmem a neochotou dítěte.

Jaké 3 věci byste doporučili dětem, které k vám chodí?

Tady je těžké zobecňovat, protože děti mají různé povahy i převažující obtíže. Pokud bych ale musela vybrat jen 3 univerzální doporučení pro všechny, bylo by to:

„Měj se rád/a buď na sebe hrdý/hrdá“

„Hledej ve všem a ve všech něco dobrého“

„Buď zvědavý/á na všechno, co tě ostatní chtějí naučit“

Jaké 3 věci byste doporučili rodičům, kteří vás ještě neznají?

Zkusím tuto otázku zodpovědět dvojím způsobem. Nejprve pro rodiče, kteří si přečtou tento článek, i když neuvažují o práci s novou metodou.

„Nevyčítejte si momenty ve Vaší výchově, které podle Vás byly chyby. Dokonalá výchova neexistuje, a kdyby ano, neplodila by dokonalé a šťastné jedince. Děti se nutně potkávají i s křivdami, naprosto každý rodič něco zanedbá a něco přežene. Výčitky Vám ale berou energii a náladu – pokud tedy něco podle Vás byla opravdu chyba, poučte se a odpusťte si to – chybování se nevyhne nikdo a je svým způsobem nejen nutné, ale i užitečné.“

Netrapte se obavami o budoucnost svého dítěte. I pokud zažívá nepříjemnosti a nesnáze, nebo nemělo vhodné podmínky pro svůj rozvoj, jeho potenciál se nezmenšuje. I zážitky nudy, nepřijetí, nezvládnutých emocí dospělých apod. mohou být prospěšné – učíme se stále, z dobrého i špatného. Nevíte, v jaké profesi, vztahu apod. bude šťastné a přínosné pro své okolí – nesnažte se tedy mít jeho budoucnost pod kontrolou.“

Možností, jak pečovat o dítě s ADHD, je mnoho, a nelze je obsáhnout všechny. Není to ani potřeba. Vybírejte tedy intuitivně, podle vlastního vkusu – stačí si v klidu vybrat jednu metodu nebo novinku ve svém přístupu a tu bez stresu zapracovávat do Vašeho života. Až se stane samozřejmostí a budete mít energii na další změny, můžete se poohlédnout po něčem dalším. Pokud Vám něco nesedí, klidně to opusťte, není vše vhodné pro každého. Nejdůležitější nejsou metody, ale to, že své dítě máte jednoduše rád/ráda.“

Rodičům, kteří zvažují konkrétně KUPOZ, bych doporučila následující:

„Nebojte se příliš toho, zda budete mít na práci dostatek času. Když nás něco opravdu baví a vidíme v tom hodnotu, 15 minut denně v pravidelnou dobu se většinou najít dá, mnohdy i překvapivě lehce. Důležité je stanovit si priority, a vlastní dítě je v hodnotovém žebříčku na jedné z nejvyšších pozic.“

„Snažte se být k odborníkovi, který Vás povede, co nejvíce otevření. Čím více do spolupráce vložíte, tím více dostanete. Nebojte se, že by Vás odsuzoval za problémy, které máte – svou práci si vybral právě s cílem lidem s jejich obtížemi pomáhat. Velmi pravděpodobně jej ničím nezaskočíte, všechny emoce jsou společné všem lidem a nikdo od Vás neočekává vzorový život. A čím větší jsou potíže, tím nápadnější je pokrok, což je pak společnou radostí.“

„Myslete na společnou práci s dítětem jako na něco příjemného a cenného, třeba jako když jste se chystali na rande nebo nějakou zajímavou akci. Uvařte si kávu nebo třeba bylinkový čaj na nervy, nalijte dítěti džus nebo to, co mu chutná, a věnujte se činnostem v klidu a pohodě. Výkon není důležitý, změny se dostavují nejsnáze právě, když se nehoníte za bezchybným provedením.“


Jaké 3 věci byste doporučili učitelům a ostatním, kteří s těmito dětmi přichází do kontaktu?

„Pečujte o sebe a udržujte se v dobré kondici. Dbejte na dostatek spánku, každodenní pohyb, stravu s dostatkem hořčíku, čas pro sebe a otevřené povídání alespoň s jednou další osobou, které se můžete bez obav svěřit s čímkoliv. Důležité je necítit se zodpovědní za všechny a alespoň trochu oddělovat svůj pracovní a osobní život. Většina učitelů zažívá pocity vyhoření – Vaše práce je velmi náročná a nesmírně potřebná. Nejdůležitější ocenění je to, když se za své úsilí dokážete upřímně pochválit sami.“

„Na učitele je obrovský tlak, aby jejich žáci zvládli vše, co je v obsáhlých osnovách. Dobrý učitel je však ten, který dokáže děti zaujmout pro svůj předmět. Pokud je pak něco zajímá, informace si snadno a aktivně zapamatují z hodin a získávají i z dalších zdrojů. Pokud učitel vyčerpaně tlačí na splnění povinností, s vzniklým odporem se bojuje těžko. Snažte se tedy učit tak, jako jste si představovali na začátku své kariéry – představte si, že máte plný zájem a pozornost svých žáků a můžete jim předávat důležité a zajímavé informace. Všechny děti ovlivníte na celý život – některé si možná jednou zvolí svou profesní dráhu právě na základě toho, co jim představíte Vy.

„Kdykoli budete ztrácet sílu, připomeňte si, že děti s ADHD v sobě mají více, než je vidět na první pohled.“

Máte nějaký jiný postřeh k této problematice?

ADHD je obrovské téma, ke kterému mám spoustu postřehů, ale není možné je dostat do jednoho článku. Pokud by měl někdo o tuto problematiku zájem, doporučuji svůj vzdělávací seminář KuHAD (Jak na hyperaktivní dítě) – má akreditaci MŠMT a veškeré informace k němu, stejně jako k programu KuPOZ, najdete na našich stránkách www.kuprog.cz

Mgr. Barbora Krankusová, www.kuprog.cz

Tyto programy se dají kombinovat i s pohybovými aktivitami INNP