Svět bez ADHD 8.díl: pohled propagátora metody intuitivního vidění
To je tak, když se sejde víc informací o jedné metodě: od jednoho „hyperaktivního chlapečka“, že dokáže číst bez „použití očí“, od jedné maminky, že existuje úžasná metoda podporující rozvoj zraku a mimosmyslového vnímání a od mé kamarádky, že zná skvělého člověka Honzu Světláka. Tak jsem se naladila a vydala se svým synem na kurz intutivního vidění a byl to pro mě, ostřílenou absolventku lecčehos, jeden z nejlepších zážitků, který jsem s dětmi mohla prožít. Pro mě se úžasným způsobem rozvíjí mimosmyslové vnímání a to, co nám bylo vždy přirozené, jen postupem různých programů jsme to „zapomněli“. Ale nejemotivnější moment byl, když děti před kurzem viděly na délku paže a po kurzu dohlédly bez jakékoli pomůcky přes půl zahrady. Slovy nejde vypovědět, musí se to zažít. O přístupu k dětem s „ADHD“ hovoří tedy Jan Světlák, propagátor metody intuitivního vidění Marka Komissarova.
Co pro vás znamená pojem ADHD?
S dětmi pracuji intenzivně již přes deset let a často jsem rodiči s nešťastným výrazem ve tváři upozorňován na to, že jejich dítě trpí syndromem ADHD. Následně je moje reakce trochu překvapí, neboť odpovídám “výborně, to jsem moc rád”. Víte, jsem možná stará škola, ale v době mého mládí nikdo neřešil nějaké ADHD, děti prostě byly vždy živější. Dnes je to bráno jako porucha, zkrátka nějaká vada ve vývoji dítěte, mě se ale s takovými dětmi pracuje mnohem lépe než s dětmi, které apaticky sedí na jednom místě a bez motivace čekají, až si je rodiče vyzvednou. Rodiče mají raději takové “bezproblémové” děti, nemají s nimi starosti, ale já vnímám potenciál a sílu osobností, která je rozhodující pro charakter dalších generací právě v těch druhých. Ano, tyto děti jsou skutečně hodně živé, ale pokud jejich pozornost dokážeme nasměrovat žádoucím směrem, jsou pro věc zapálené a v tom, co je baví, nezastavitelné. I když jejich pozornost dokáži sám usměrnit třeba jen na kratší čas, než u ostatních dětí, za tu dobu dokáží udělat větší posun, což je pro ně typické. Proto jsem prakticky dospěl k názoru, že ADHD děti nejsou nezvladatelné, jenom my jsme na ně pomalí. Skutečně záleží na přístupu a kreativnosti každého dospělého, jelikož pod správným vedením takové děti dokáží překonávat překážky, které ve svých hlavách opět vnímáme pouze my sami
Jakou metodu nebo přístup nabízíte v rámci „lepší“ situace u dětí s ADHD a v jejich rodinách?
Je to metoda intuitivního vidění podle Marka Komissarova. Hyperaktivní děti se touto metodou sice nezklidní, což by rodiče možná uvítali. Tyto děti ale mají tolik energie, že se „rozkoukají“ velmi rychle, jsou velmi motivované, zažívají úspěch, jejich „nové oko“ je vlastně nutí soustředit se. Pokud jsou právě tyto děti správně motivovány do dalšího tréninku po absolvování kurzu, pak jsou opravdu velmi úspěšné. Zároveň mohu říct, že tato metoda je určitým indikátorem únavy, tedy pokud jsou unavené, nevidí tak dobře. Takže jsou takto nepřímo vedeny k tomu, aby naslouchaly svému tělu, dokázaly víc odpočívat. Uvidí, že když „příliš blbnou“: svou schopnost v tu chvíli ztrácejí. A kdo by chtěl přijít o tuto „superschopnost“😊. Co mohu z praxe říct, zlepšuje se jim zrakové vnímání, soustředění, jsou spokojenější a pokud nosí brýle (tedy nejen ony), vidí na dálku „novým způsobem“ mnohem lépe. Je to opravdu až zázračné.
Co byste doporučil rodičům?
Nesnažte se těmto dětem vymezovat striktně hranice, brzdit v aktivitě a přizpůsobovat je sobě, to je pro ně nezáživné.
Zkuste se naopak alespoň trochu přizpůsobit Vy jim, být jim vlídnou a kamarádskou duší s přirozenou aktivitou a zažijete něco úžasného – díky svým zkušenostem a Vaší přirozené autoritě staršího a zkušeného je můžete šetrně nasměrovat správným směrem, což potřebují a oni Vám zase pomohou otevřít dávno uzavřené dveře, za kterými jste se cítili kdysi šťastní a nezastavitelní. Ve svém nitru jim totiž všichni rozumíme 🙂
Jan Světlák, Kristall Centrum
